Asi bude třeba si - pro příště - vytrénovat střeva

30. january 2016 at 13:15 | Jane
Nikdy v životě mi nebylo z nervů tak zle jako včera. No dobře, možná by se našel ještě jeden den, kdy jsem myslela, že si to snad radši hodím, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o maturitu, tak se mi, troufám si říct, nikdo nemůže divit :D.

Ostatně ono to zkouškové samo o sobě nikdy nebývá procházka růžovou zahradou, ale tentokrát to bylo pro mě přeci jen trošku o něčem jiném - poslední zkouška na bakaláři. Většinou, pokud se jedná o normální zkoušku či zápočet bývám před tím jen lehce nervózní, ale když už jdu "na věc", tak jsem poměrně klidná, protože v průběhu zkoušky vždycky (překvapivě) zjistím, že vlastně o nic nejde.

Ovšem na téhle poslední zkoušce mi extrémně záleželo, učila jsem se, až se ze mě kouřilo, a ačkoli jsem věděla, že mám na zkoušku tři pokusy, tak to mé nervozitě vůbec nepomohlo. Tahle zkouška totiž bylo to jediné, co mě dělilo od státnic - jinými slovy, kdybych to nedala, tak jsem dostudovala.


Večer před zkouškou jsem se ještě snažila dohnat poslední resty, ale byla jsem tak vyčerpaná, že posledních pět otázek jsem prostě zazdila a šla si lehnout. S čím jsem ale nepočítala, bylo to, že stejně neusnu. Bylo mi zle od žaludku, klepala jsem se, no prostě paráda. Ráno jsem vstala už v šest, ačkoli zkouška začínala až v deset, protože jsem to v posteli nemohla vydržet. Netrvalo to dlouho a dostavily se velice příjemné střevní pochody, jak si asi umíte představit :D. Nedokázala jsem se ani v klidu nasnídat, jediné, co jsem zvládla, bylo vypít hektolitry vody.

Chvilku jsem dokonce zápasila sama se sebou, jestli se mám na zkoušku vůbec dostavit. Pak jsem si ale řekla, nebuď jak malá, stejně tam jít musíš :D. No a tak jsem se tedy hrdinně vydala na cestu.

Neumíte si ani představit, jak rychle mi bušilo srdce, když jsem si tahala otázky. Jen tak pro zajímavost, takhle skvělá zkouška obsahovala 100 otázek a tahaly se celkem 4 otázky, vždycky 2 z první poloviny a 2 z druhé poloviny. Já jich uměla 95, no a co myslíte, že jsem si vytáhla? Samozřejmě jednu, kterou jsem ani nečetla.

Zhruba o hodinku později jsem ale vycházela z kabinetu s obrovskou úlevou a mírnou bolestí hlavy, jak jsem se snažila dolovat z mozku i to, co v něm nikdy nebylo :D. Celý zbytek dne jsem pak byla docela nepoužitelná a ani jsem nebyla schopná se z toho radovat. Ale dneska, když jsem se probudila a rozhlédla se po pokoji, kde ještě stále ležely po zemi rozházené papíry s otázkami, mi to nějak tak došlo.

Ty vole, já půjdu letos ke státnicím!

(A to je tak zhruba všechno, co jsem vám dnes chtěla sdělit :D.)

Jane.

 

1 person judged this article.

Comments

1 Just Blaze Just Blaze | 31. january 2016 at 16:33 | React

Super, gratuluju! Jen dotaz... Ta věta, že půjdeš letos ke státnicím je radost nebo zděšení? :D

2 Jane Jane | 1. february 2016 at 20:19 | React

[1]: Děkuju :-). No... to jsem se zatím ještě nerozhodla :D.

3 Eleanor Eleanor | Email | Web | 1. february 2016 at 20:39 | React

Gratuluji!! Státnice už budou lepší ;) A pak půjdeš studovat dál? :)

4 Jane Jane | 1. february 2016 at 20:53 | React

[3]: Děkuju :-). Jo půjdu, já to jen tak nevzdám :D!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement